5.kapitola

6. července 2018 v 10:48 | anna1200 |  Nezapomenutelný zážitek
Po nějaké době jsem tady s další kapitolou a doufám, že se vám bude líbit. I tato kapitola bude ze dvou pohledů.


Erik
Zhluboka jsem se nadechl a začal vyprávět. ,,Jak jistě víš, zamiloval jsem se do Christiny Daaé ale ona si vybrala Raula. Poté co objevili můj dům jsem musel utéct. Hodně jsem cestoval a doslechl jsem, že existuje muž, který zná odpověď na všechno. Vypravil jsem se za ním a položil mu jednu otázku. ,,Co mám teď dělat?" A on mi odpověděl: ,,Vrať se zpátky do opery Populiare a možná najdeš někoho koho budeš moci milovat a vezmi si tohle." Řekl a podal mi několik papírů. Vzal jsem si je a než jsem stihl poděkovat, muž zmizel. Podíval jsem se na ty papíry a zjistil jsem, že je na nich napsaný postup pro vyvolání rituálu. Vrátil jsem se do opery a vyvolal jsem rituál. Chvíli se nic nedělo, ale pak se ukázala mála spící holčička. //Tahle, že mi má pomoci?// Řekl jsem si v duchu. Protože jsem se už jednou mýlil, nehodlal jsem stejnou chybu opakovat podruhé. Každý den jsem vyvolával rituál, abych tě mohl vidět. Už od dětství si byla jiná, vystačila jsi si sama a nikoho jsi nepotřebovala."
Annie
Poslouchala jsem a nepřestávala se divit. //Ví toho o mě dokonce víc než já sama.//
Erik
,,Už od dětství jsi milovala knihy. Byla jsi spíše tichá a moc sis nepotrpěla na pozornost. Viděl jsem, jak rosteš. Viděl jsem tvoje radosti i starosti. Viděl jsem, jak sis v první třídě našla kamarády i to jak jsi je postupem let začala ztrácet. A viděl jsem i to, jak jsi poslední kamarády ztratila v sedmé třídě. A tehdy jsem se o tebe bál, bál jsem se, že se to na tobě nějak podepíše."
Annie
Po tvářích mi tekly slz, ale bylo mi to jedno. Na tuhle část života jsem nerada vzpomínala. Odvrátila jsem hlavu a zavřela oči. Znovu a znovu se mi vracely vzpomínky, jak jsem přišla o své poslední kamaráda. Znovu a znovu jsem prožívala tu bolest z odvrhnutí.
Erik
Věděl jsem, že ji to bolí, ale musí to vědět. Musí vědět proč jsem ji sem přivolal. Zhluboka jsem se nadechl a pokračoval ve vyprávění. ,,Uzavřela jsi se do sebe a já jsem s tím nemohl nic dělat, jen jsem se mohl dívat, jak tě to ničí. V tvých očích se usadil stín a kdysi zářivé onyxové oči byly nyní prázdné a bez života. Nedoufala jsi, nevěřila jsi, stranila jsi se lidí. Chtěl jsem ti nějak pomoci, ale nemohl jsem. A pak najednou jsi se ze dne na den změnila. Jakoby jsi přestala žít v minulosti a začala žít v přítomnosti. A tehdy jsem se rozhodl. Poslal jsem ti ten kámen a čekal jak zareaguješ. Viděl jsem, jak sis přečetla vzkaz a otevřela pouzdro v němž ten náhrdelník byl. Tvé oči se při pohledu na něj rozzářily. Vyndala jsi ho z krabičky a zapla si ho kolem krku. Vypadala jsi krásně. Tvé oči nepřestávaly zářit a byla v nich znovu radost a vůle začít nový život. Prošla jsi mou zkouškou a já si uvědomil, že jsem si vybral správně."
Annie
Skoro poslepu, jsem sáhla pod košili a vyndala onen náhrdelník. I po těch letech vypadal stále stejně krásně. Byl ve tvaru slzy a měl tmavě fialovou barvu, Byl na černé šňůrce a kolem něj byla zlatá ozdoba. Sundala jsem si ho a chytila jsem Erika za ruku. Do dlaně jsem mu vložila náhrdelník a poté ji zavřela. ,,Otevři ji, najdeš tam něco, co tě možná překvapí." Řekla jsem a odešla.
Erik
Poslechl jsem ji a když odešla otevřel jsem dlaň. Ležel tam, ten náhrdelník co jsem jí poslal. Vstal jsem a šel ji hledat. Nehledal jsem dlouho, byla na jevišti a tančila. Zůstal jsem stát a díval se na ni. ,,Nosila jsi ho i přestože jsi nevěděla, kdo ti ho poslal?" Zeptal jsem se a přešel k ní.
Annie
Vyjekla jsem, protože jsem ho neslyšela přijít. Chvíli mi trvalo, než jsem si vzpomněla na jeho otázku. Otočila jsem se zády k němu a dívala jsem se do prázdného hlediště. ,,Ano nosila jsem ho. Nevadilo mi, že nevím od koho je, nosila jsem ho, protože mi to připadalo správné. Měla jsem pocit, jakoby se mnou někdo byl, někdo mi blízký, ale nikdy jsem přesně nevěděla kdo." Odpověděla jsem a stále se dívala do hlediště.
Erik
,,V tom případě bych ti ho měl vrátit. Je koneckonců tvůj a nemám žádné právo ho mít u sebe." Řekl jsem, přešel k Annie a náhrdelník jí zapnul kolem krku. Stál jsem za ní a díval se na ni. Už po několikáté jsem ji musel obdivovat. A v tu chvíli jsem dostal geniální nápad. ,,Nechtěla by sis zatančit?" Zeptal jsem se a čekal na její reakci.
Annie
Když se mě zeptal, jestli bych sis ním nechtěla zatancovat, nevěděla jsem, co mám odpovědět. A pak mě napadla geniální odpověď. ,,Moc ráda si s tebou zatančím, ale nejdříve mě musíš chytit." Zasmála jsem se a odběhla do útrob opery.
Erik
Když jsem uslyšel její odpověď, doufal jsem, že žertuje. Když ale potom se smíchem utekla z jeviště došlo mi, že nežertovala. Vzdal jsem se za ní a doufal jsem, že ji brzy najdu. Vstoupil jsem do stínů a sledoval jsem ji. Byla přede mnou a její hnědé vlasy ji v běhu poskakovaly. Najednou ztuhla a začala se třást, jako list ve větru. Rychle jsem přešel k ní abych viděl co se stalo. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal jsem a až potom se podíval, co ji mohlo tak vyděsit. Když jsem uviděl tělo houpající se na provaze, hned mi došlo
Annie
Utíkala jsem chodbou a snažila se běžet po tichu, což mi moc nešlo. Najednou jsem uviděla něco, co mi vyrazilo dech. Tam, mezi dvěma kulisami se houpalo na provazu tělo. Ztuhla jsem a začala se třást. V duchu jsem prosila aby mě Erik našel a odvedl pryč z této chodby.
Erik
Najednou ztuhla a začala se třást, jako list ve větru. Rychle jsem přešel k ní abych viděl co se stalo. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal jsem a až potom se podíval, co ji mohlo tak vyděsit. Když jsem uviděl tělo houpající se na provaze, hned mi došlo, že ji osud musím odvést. Bylo na ní vidět, že utrpěla velký šok.
Annie
Když se za mnou objevil Erik, chtěla jsem něco říct, ale nemohla jsem. Zatmělo se mi před očima a poslední co jsem vnímala, bylo jak padám.
Erik
Když omdlela, vzal jsem jí do náruče a odnesl do sklepení. Položil jsem ji na postel, přikryl a sedl si na druhou stranu postele. Po chvíli sem si lehl a usnul taky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 megumi-sakamaki megumi-sakamaki | E-mail | Web | 6. července 2018 v 10:51 | Reagovat

Wow

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama